Majestátní svědci staletí: Objevte tajemství a krásu kostelů svatého Jakuba v Česku

Česká republika, země bohatá na historii a architektonické skvosty, ukrývá mezi svými poklady i několik výjimečných sakrálních staveb zasvěcených svatému Jakubovi Většímu.

Tyto kostely nejsou jen němými svědky minulosti, ale živými centry kultury, umění a poutavých příběhů, které lákají tisíce návštěvníků ročně. Dnes se ponoříme do hlubin nejznámějších z nich - pražské Baziliky svatého Jakuba a brněnského kostela svatého Jakuba, abychom odhalili jejich jedinečné kouzlo a tajemství.

Pražská perla Starého Města: Bazilika svatého Jakuba Většího

V samém srdci historické Prahy, ukrytá v uličkách Malé Štupartské a Jakubské, se majestátně tyčí Bazilika svatého Jakuba Většího.

Tento jeden z historicky nejvýznamnějších pražských kostelů, zasvěcený apoštolu svatému Jakubovi Většímu, bratrovi evangelisty Jana, byl založen již ve 13. století Václavem I. Původně románská stavba se postupně proměnila v impozantní gotický a následně barokní chrám, který je dnes součástí jedinečného urbanistického celku s přilehlým klášterem minoritů a školní budovou.

Architektonický skvost a umělecká galerie pod jednou střechou

Vstup do interiéru baziliky je vždy nevšedním zážitkem.

Chrám je totiž domovem mnoha barokních mistrovských děl, která uchvacují svou monumentalitou a krásou. Naleznete zde výtvarná díla předních umělců, jako jsou Václav Vavřinec Reiner a Petr Brandl, jejichž talent dal chrámu nezaměnitelný punc.

Na hlavním oltáři se skví Reinerův obraz „Umučení sv. Jakuba', zatímco z dřívějších dob, konkrétně z doby kolem roku 1420, se dochovala pozdně gotická polychromovaná socha Piety, která byla zázrakem zachráněna při požáru chrámu v roce 1689.

Bezpochyby nejcennějším uměleckým dílem je však velkolepý vrcholně barokní náhrobek nejvyššího českého kancléře Jana Václava Vratislava z Mitrovic.

Tento mistrovský kousek, navržený vídeňským architektem J. Fischerem z Ehrlachu a zdobený sochami geniálního Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa, je umístěn u levé boční lodi a představuje jednu z nejvýznamnějších barokních skulptur v České republice.

Tři věže a zvuk, který se dotýká nebes

Siluetu pražského chrámu svatého Jakuba dnes tvoří hned tři věže.

Nejvyšší z nich je hodinová věž, dosahující úctyhodných 60,5 metrů, kterou kryje charakteristická cibulovitá báň. Dalších 50 metrů měří věž v západním průčelí jižní lodi s lucernou. Třetí věž na severní straně průčelí byla v minulosti těžce poškozena, ale i tak dotváří impozantní vzhled baziliky.

Kostel je rovněž proslulý svými historickými varhanami z roku 1705, které patří k největším v Praze a dodnes slouží ke koncertům, a také vynikající akustikou, jež umocňuje každý tón a slovo.

Legendy a tajemství: Useknutá ruka a probuzení v hrobce

Chrám svatého Jakuba je opředen řadou fascinujících pověstí a legend, které se tradují po staletí a dodávají mu tajemný nádech.

Tou nejznámější je bezpochyby příběh o useknuté ruce, která je dodnes k vidění zavěšená na řetězu v interiéru kostela. Tato ruka údajně patřila zloději, jenž se nechal zamknout v chrámu s úmyslem ukrást dary z milostné sošky Panny Marie. Když se natahoval po šňůře s dukáty, socha jej pevně uchopila za ruku a nepustila až do rána, kdy byl zloděj nalezen.

Představený kláštera se sochy zeptal, zda má být zloději useknuta ruka. Socha prý na tuto otázku ihned ruku uvolnila, a tak se stalo. Zčernalá ruka dodnes visí jako memento.

Další, neméně děsivá pověst se váže k již zmíněnému hraběti Janu Václavu Vratislavovi z Mitrovic.

Hrabě si přál, aby mu po smrti bylo srdce probodnuto jehlou, neboť se mu zdálo, že ve snu zemřel a poté opět obživl. Lazebník však tento úkol nedokázal splnit. Tragédie se naplnila, když hrabě, jen zdánlivě mrtev, v hrobce skutečně obživl. Marně se pokoušel víkem rakve tlouci do náhrobního kamene.

Když mniši nakonec kámen odstranili, nalezli hraběte mrtvého vedle rakve, s tváří plnou prožité hrůzy.

Brněnský Jakub: Gotická monumentalita s moderním zážitkem

Zatímco Praha se pyšní svou barokní perlou, Brno nabízí další, neméně fascinující kostel svatého Jakuba.

Tato jedna z nejcennějších památek pozdní gotiky v České republice je nejen architektonickým skvostem, ale i místem, které návštěvníkům nabízí zcela unikátní zážitky.

Od gotiky po modernu: Historie a neobyčejná věž

Nejstarší písemná zmínka o brněnském kostele svatého Jakuba pochází již z roku 1227.

Původně románská stavba byla v průběhu staletí nahrazena velkolepým gotickým kostelem, na jehož trojlodí se podílel i slavný stavitel Anton Pilgram. Přestože stavbu v roce 1473 přerušil ničivý požár, byla obnova a dostavba dokončena v roce 1592, kdy byla též dokončena i zdejší 94 metrů vysoká věž.

Tato věž je jednou z dominant siluety Brna a ukrývá drobný, avšak proslulý detail: na její jižní straně je k vidění neslušná soška - mužíček vystrkující na kolemjdoucí své pozadí, který baví a překvapuje generace Brňanů i turistů.

Život a smrt pod jedním krovem: Kostnice a multimediální show

Až do josefínských reforem roku 1784 se kolem kostela rozprostíral hřbitov.

V roce 2001 byl pod kostelem náhodou objeven makabrózní, avšak fascinující nález - rozsáhlá podzemní kostnice. Dnes je tato druhá největší kostnice v Evropě, hned po pařížských katakombách, přístupná veřejnosti a nabízí mrazivý pohled do historie.

Od roku 2010 jsou návštěvníkům přístupné také impozantní krovy kostela.

V řemeslně opraveném krovu na vás čeká unikátní multimediální holografický příběh, který interaktivní formou vypráví o dějinách Brna a samotného kostela. Cestou na věž můžete prozkoumat historické zvony, z nichž největší, Jakub, váží úctyhodných 7,5 tuny, nebo se podívat na složitý hodinový mechanismus.

Věž pak nabízí panoramatické výhledy na Brno z různých výšek, což je zážitek, který si nesmíte nechat ujít. Pro interaktivní poznání kostela můžete využít i aplikaci "Play Brno".

Náhrobky a duchovní odkaz

V trojlodí s majestátním sloupovím a překrásnými klenbami se nachází řada renesančních a barokních náhrobků významných měšťanů a osobností spojených s brněnskou historií.

Tyto náhrobky jsou svědectvím o bohatství a společenské struktuře města v minulosti a dodávají interiéru kostela hluboký historický rozměr. Hlavní oltář v dnešní podobě pochází z poloviny 18. století a doplňuje celkový barokní ráz interiéru, který však nezapře své gotické kořeny.

Nejen kameny a klenby: Živý odkaz svatého Jakuba

Kostely svatého Jakuba v Praze a Brně jsou mnohem více než jen staré budovy.

Jsou to živoucí muzea, galerie a svědkové staletí, které vyprávějí příběhy o víře, umění, historii a lidských osudech.

Ať už vás láká tajemná useknutá ruka, hrůzná kostnice, či jednoduše krása gotické a barokní architektury, tyto chrámy nabízejí hluboký a nezapomenutelný zážitek. Přijďte se přesvědčit sami, jakou sílu a inspiraci dokáže skýtat pouhá návštěva místa, kde se dotýká minulost s přítomností.